A je to tady. První karneval naší holčiny. V rámci masopustního veselí ve školce byly masky. Máme jich také pár za sebou, tak než začnu rozumovat, co a jak vyrobit, pár fotek z rodinného alba. Po kom ta holka je, prostě není třeba zdůrazňovat!

Malá zatím nesmlouvá, tedy jsme se její přání pokusili odhadnout. Nebylo to zas tak těžké, protože její láska k myšce Minie nám nemohla uniknout. Babička dovezla až z Floridy čelenku s ouškama a na mně bylo dodělat zbytek. Díky nedostatku času jsem si pomohla hotovým tričkem a dokoupila jen stuhy a látku.

Sukýnka 

Vymyslela jsem si dvouvrstvou a u už visících ve skříni jsem okoukala, jak se to dělá (ostatně, takhle to dělám pořád).  Jeden pás jsem šmikla o cca 5 cm delší, aby vykukoval. U kratšího pásu jsem obroubila spodní část a tu horní skládala v úsecích cca 5-6 cm pod sebe, zároveň jsme tu horní část zakládala. Pravidelné vzory mají výhodu, že když se chytnete vzorku, máte šanci šít rovně.

Stejně jsem postupovala i delšího pásu, a pak je přišila oba k sobě.

Myška Minie 

Následoval horor. Obrys myšky. Chvíli jsem váhala jakou techniku zvolit, ale nakonec kresba fixou vyhrála. Obrys jsem vystříhala dvojitý a pak sešila. Hotový obrys jsem si na tričku našpendlila, a to pořádně (10 špendlíků). Rozdílná povaha látek způsobí, že každá se jinak natahuje. To je divočina. Pro uklidnění jsem užší pentlí obšila sukýnku, abych měla radost, že je to dost „Minie“.  Úplná drobnost, ale myslím, že to moc pomohlo konečnému vzhledu.

Spojit nespojitelné 

Pustila jsem se do sešívání pružné látky s velmi stabilní a pevnou bavlnou. Až druhý pokus vyšel. Opět mě potrápily dva zcela odlišné materiály. Závěrem jsem mašličkovala ze zbývajících pentlí.

Co na léto? 

Minie mě čeká ještě jednou v létě v podobě šatiček na obrázku.